Bývalé židovské ghetto

Židé k Teplicím odjakživa patřili a výrazně se podíleli na jejich rozvoji. Na konci 19. století čítala zdejší Židovská obec 1700 členů a patřila k největším v republice. Židovské ghetto se nacházelo v místech dnešního Mírové náměstí a Domu kultury.

Nejstarší záznamy o židovském osídlení pocházejí z roku 1414. Od 16. století tu existovala celá židovská čtvrt. Stejně jako v jiných městech, ani v Teplicích neměli Židé na růžích ustláno. V roce 1668 byl počet Židů ve městě regulován: část z nich odešla do nedalekých Sobědruh, zbylí byli vykázáni do jediné ulice. Kolem ní vzniklo hustě zastavěné ghetto; život v něm byl omezován řadou nařízení. Teprve za vlády Josefa II. bylo zrušeno zvláštní označení na oděvech a povinnost bydlet v ghettech.

Plné integraci Židů paradoxně pomohla až katastrofa: 1. června 1793 byly Teplice zasaženy velkým požárem, který zničil velkou část křesťanských domů; židovské ghetto bylo zničeno úplně. Město bylo znovu vystavěno v moderním klasicistním stylu a ghetto přišlo o své pevné hranice.

V polovině 19. století v ghettu stávalo 53 domů ve třech ulicích. Nacházely se tu nejrůznější obchody, řemeslnické dílny, ale také denní a noční podniky s nejistou pověstí. Díky obchodu a podnikání Židé bohatli. Devatenácté století je proto ve znamení opouštění ghetta a výstavby vlastních, výstavných domů.

Začátkem druhé světové války se řada židovských rodin odstěhovala, tak z celého okresu odešlo na 7 000 Židů. V Teplicích po nich zůstalo 511 opuštěných domů a 526 prázdných bytů.

Židovské ghetto bylo kvůli poškození srovnáno po druhé světové válce se zemí a nezůstaly po něm žádné stopy. Přesto je dodnes v Teplicích činná židovská obec, byť čítá pouze 100 členů. Její sídlo najdete v Lipové ulici v č. p. 333.

zvuková stopa: Bývalé židovské ghetto; 2:11, 2,0 MB; verze pro tisk: pdf

GPS: 50° 38' 23.012" N, 13° 49' 29.95" E

<< předchozí objekt || další objekt >>