Mühligova vila

Výstavná historizující vila, na první pohled upoutávající velkorysou kompozicí i sochařskou a štukovou dekorací, není obyčejnou stavební památkou. Její význam – krom estetického – spočívá především v tom, že její majitel změnil Teplice na průmyslové město a založil tradici věhlasné evropské sklárny.

Joseph Max Mühlig, na jehož objednávku vila vznikla, je řazen mezi takové legendy českého sklářství, jako je Leo Moser nebo Wilhelm Riedel. Do dějin města Mühlig vstupuje v roce 1890, když v Řetenicích staví sklářskou huť orientovanou na výrobu plochého skla (to podnik vyrábí dodnes). Továrna nese jméno průmyslníkovy manželky – Mariina huť. Produkce šla dobře na odbyt, a tak Mühlig mohl již roku 1896 firmu rozšířit o Maxovu huť v nedalekých Hostomicích a o dalších šest let později, v roce 1902 o sklárnu Žofii v Újezdečku. O síle společnosti svědčí i to, že od roku 1908 držela většinu akcií Rakouské sklářské společnosti v Ústí nad Labem. Přestože řetenický závod v roce 1919 vyhořel, Mühliga to v expanzi nezastavilo: v roce 1924 došlo k akvizici ústecké sklárny Union.

Přestože Mühligovo impérium neslo během různých režimů celou řadu názvů (Mühlig Union, Sklo Union, Glavunion, Glaverbel Czech, nejnověji AGC), drželo si dominantní postavení na trhu. Už v počátcích firmy platily Mühligovy závody za nejmodernější na Starém kontinentu; dnes jde o největšího producenta plochého skla ve střední a východní Evropě.

zvuková stopa: Mühligova vila; 1:48, 1,7 MB; verze pro tisk: pdf

GPS: 50° 38' 43.797" N, 13° 50' 15.106" E

<< předchozí objekt || další objekt >>