objekt č. 22 | Lázeňský sad, blízko ul. U Císařských lázní, Teplice
V roce 1862 Tepličané slavili tisící sté výročí legendárního objevení léčivých pramenů. Jako památník na toto jubileum navrhl Ing. Adolf Siegmund kašnu, která dodnes zdobí lázeňský park. Nedochovala se kompletně: až do války jí vévodila socha ženy s antickou amforou - Nymfys pramenů. Kašna s prasečími hlavami připomíná náhodný objev vřídla pasáčkem vepřů.
Podle středověké kroniky Václava Hájka z Libočan z roku 1539 tudy pasáček hnal stádo na pastvu. Jedno prasátko bylo slabší než ostatní a obvykle za nimi pokulhávalo. Až jednou si pasáček všiml, že se vepř pravidelně ztrácí a navíc přestává kulhat. Následoval jej až k místu, kde z bahna stoupala horká pára. Zpráva o léčivém pramenu se donesla k majiteli panství, bílinskému zemanovi Kolostujovi. Jeho zásluhou mohli prameny využívat k léčebným účelům lidé z okolí.
Původní Hájkova verze neobsahovala přímou zmínku o prasátkách, která do příběhu přibyla až roku 1607. Mezi lidmi dodnes koluje mnoho variant této pověsti, jisté však je, že žádná z nich není pravdivá. Léčebné prameny prokazatelně objevili a využívali už Keltové. Letopočet 762 byl stanoven spíš náhodně.
zvuková stopa: Kolostůjova kašna; 1:33, 1,4 MB; verze pro tisk: pdf
GPS: 50° 38' 23.283" N, 13° 49' 45.624" E