Písečný vrch a hvězdárna

Písečný vrch, vysoký 273 metrů, klame svým názvem: výrazná skála na východním okraji města není z pískovce, ale z křemenného porfyru. Geologové tak označují vyvřelé horniny s velkými krystaly živce nebo křemene; porfyr má přitom charakteristickou červenou barvu. „Písečák“ spolu s Doubravskou horou tvoří severní výběžek Českého středohoří, kdysi aktivní vulkanické oblasti. Vrch je dnes chráněn jako přírodní památka a s přiléhajícím zplanělým sadem tvoří příjemné místo k procházkám s řadou výhledů na Teplice.

Po druhé světové válce vznikl v Teplicích zájmový astronomický kroužek, který se scházel v Kulturním domě nebo v muzeu. Astronomové začali záhy hledat nejvhodnější místo pro budoucí hvězdárnu a volba padla právě na Písečný vrch, který se pro tento účel hodil díky své tehdejší vzdálenosti od rušivých zdrojů světla a zároveň byl dobře přístupný. Stavět se začalo koncem roku 1956, a to v rámci takzvané akce Z, což znamená „zvelebení“. Šlo o způsob, jakým se v socialismu realizovaly menší veřejné stavby formou brigád. Budova hvězdárny byla schopna provozu v březnu 1963. Pro veřejnost byla otevřena pozorováním částečného zatmění Měsíce.

Od roku 1972 je nedílnou součástí teplické hvězdárny její pobočka v Mostě na Hněvíně, která nese jméno významného českého astronoma Dr. Antonína Bečváře. Odborně se tepličtí astronomové zabývají pozorováním zákrytů hvězd Měsícem a planetkami.

Hvězdárna v Teplicích je přístupná veřejnosti bez ohledu na počasí každou sobotu od 13 hodin. Doba večerního pozorování se během roku mění. Podrobnosti o otevírací době naleznete na webových stránkách www.hapteplice.cz. Planetárium, které zde není, ale nachází se u základní školy v Koperníkově ulici, je otevřené každou středu a neděli. Vstupné do obou objektů je symbolické.

Otvírací doba hvězdárny

zvuková stopa: Písečný vrch a hvězdárna; 2:24, 1,90 MB; verze pro tisk: pdf

<< předchozí objekt || další objekt >>