objekt č. 45 | Roosveltova ulice
Volný prostor za Pravřídlem býval původně náměstím. To se začalo utvářet již v 16. století v bezprostřední blízkosti jihovýchodního rohu městských hradeb. Odtud tedy pocházel poněkud bizarní název „Předměstské náměstí“ („Vorstadtplatz“). Název „Lázeňské náměstí“ („Badeplatz“) se ujal až v první polovině 19. století. V té době tu už téměř tři sta let stály lázeňské domy založené Volfem z Vřesovic v první polovině 16. století. Později získaly název Knížecí a Dámské lázně (Fürsten- und Frauenbad). K nim byly přistavěny lázně Pasířské (Gürtlerbad). Nejmladším lázeňským domem pak byl Panský dům (Herrenhaus) z počátku 18. století, původně špitál. Všechny čtyři budovy byly určeny k ubytování a léčení osob z nejvyšších společenských kruhů, např. krále Bedřicha Viléma III., který do Teplic jezdil s celým dvorem pravidelně více jak 40 let.
Jižní a východní stranu náměstí tvořily měšťanské domy z 18. a 19. století. Podle svých domovních znamení se domy nazývaly: Zlaté kolo (Goldenes Rad), Andělské pozdravení nebo také Anglický pozdrav (Englischer Gruss), U Tří jablek (Drei Äpfel), Zlatý lev (Goldener Löwe) a Bílý beránek (Weisses Lamm). V přízemí měšťanských domů fungovaly řemeslnické dílny nebo obchody, ve vyšších patrech byly lázeňským hostům k dispozici nájemní pokoje. Domy si do velké míry zachovaly původní ráz. Avšak po druhé světové válce, v letech 1946 až 1948, byly všechny zbořeny při likvidaci historické části Teplic.
Lázeňské budovy byly demolice ušetřeny a dnes jsou součástí Sanatoria Beethoven. Prostor bývalého náměstí ožije jen jedenkrát do roka jako velká scéna při zahájení lázeňské sezóny.
zvuková stopa: Lázeňské náměstí; 2:03, 1,88 MB; verze pro tisk: pdf