Škvárovník

Na Letné se v minulých dobách rozkládala pole, vinice a sady. Krásný výhled do kraje sem vábil lázeňské hosty, k jejich pohodlí tu byla zřízena promenáda.

Na jihu vršku měl zednický mistr Franz Jerke malou vinici a třešňový sad. Postavil zde altánek a podával návštěvníkům občerstvení. K tomuto základu pak každoročně přistavoval další místnosti, schodiště, výstupky, terasy, věže – a to z odpadových cihel, kamenů a škváry. Ta dala podivuhodné stavbě jméno – hrádku se říkalo Schlackenburg, tedy Škvárovník. Jerke začal se stavbou roku 1805 a pracoval na ní neúnavně až do své smrti roku 1826.

Ve Škvárovníku vznikla oblíbená restaurace, do níž zavítalo mnoho slavných hostů, mezi nimi také Johann Wolfgang Goethe nebo Richard Wagner. Ten na zdejší terase sepsal první črty k opeře Zákaz lásky. Mezi pravidelné hosty patřil i pruský král Bedřich Vilém III. V letech 1812-1839 jej město vítalo téměř každoročně. Na jeho počest pojmenoval Jerke jeden ze sálů Královský.

Jak upadala sláva lázní, zapomínalo se i na Škvárovník. Přesto ještě v 80. letech 20. století sloužil jako restaurace, poté byl však vyklizen a začal chátrat. Čelní funkcionář KSČ se horlivě zasazoval o jeho likvidaci: chtěl získat lukrativní parcelu pro stavbu rodinné vily. Prohlášení Škvárovníku kulturní památkou roku 1987 tak přišlo doslova za pět minut dvanáct.

Poslední majitele se snaží romantický hrádek opravit. V několika letech byla opravena střecha. Co však bude se Škvárovníkem dál, zůstává velkým otazníkem.

zvuková stopa: Škvárovník; 2:07, 1,9 MB; verze pro tisk: pdf

GPS: 50° 38' 9.831" N, 13° 49' 55.326" E

<< předchozí objekt || další objekt >>