33 Kristův kostel

Prázdné, dodnes nezastavěné místo na rohu Scheinerovy a Nedbalovy ulice připomíná evangelický Kristův kostel, jednu z významných secesních památek kraje a dobu největší slávy města Trnovany.

Přelom devatenáctého a dvacátého století byl ve znamení velkého vzestupu kdysi nevýznamné vesnice. Díky příjmům z rychle se rozvíjejícího průmyslu vyrostlo na zelené louce nové secesní město. Kostel stál na plánovaném, nikdy však nedokončeném trnovanském náměstí. Na místě dnešních panelových domů stály až do demolice na konci 80. let 20. století výstavní měšťanské secesní domy nesoucí názvy jako Eisenach, Říšský sněm ve Wormsu nebo Donarseck. Hlavní dominantou náměstí byl však Kristův kostel.

Projekt kostela objednal u věhlasné drážďanské architektonické kanceláře Schilling a Gräbner Německý evangelický spolek. Základní kámen stavby byl položen 24. října 1899 a hotový kostel byl vysvěcen o šest let později. Chrám se pyšnil věží vysokou 70 metrů. Církev jej spravovala do šedesátých let. Hned na počátku normalizace, v dubnu 1969, byl předán jako sklad podniku Domácí potřeby Liberec. V srpnu 1973 za nevyjasněných okolností vyhořel. Prokazatelně z politických pohnutek bylo rozhodnuto o demolici kostela. Ta byla dokonána odstřelem věže 29. září 1973.

Drážďanští architekti Rudolf Schilling a Julius Willi Gräbner navrhli mezi lety 1899 a 1902 v okolí Teplic tři secesní kostely. Trnovanský byl zbořen roku 1973, duchcovský a hrobský prozatím stojí. Chabařovický kostel, zbořený roku 1983, navrhl Woldemar Kandler.

Roku 1942 byly Trnovany připojeny k Teplicím, za komunistické vlády pak posloužily jako plocha pro výstavbu panelových sídlišť. Urbanistický koncept Trnovan byl – spolu s desítkami secesních domů – navždy zničen.